Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

C#mOd rána zvoní u mě telefF#mon, a já ho radši nC#mezvedámF#m,
oC#md rána zvoní u mě telefoF#mn, a já takový noC#mrmální strach máF#mm,
žeC#m na mě vědí něco, co na sebe neF#mvím ani jáC#m, ani jáG#m.  C#m 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:C#mOči máme po otcEích a vlasy po matkF#mách,
ale jsme nC#mapůl sirotci a nG#mapůl děti všech,
hledáme jmAéna na náhrobcF#mích a jiných památkG#7ách,
my bC#mezprizorní, my F#mumístěnG#7í v panelových internátC#mech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: